-
1 ὁμοῦ
ὁμοῦ, an demselben Orte (von ὁμός, dem ποῦ entsprechend); μὴ ἐμὰ σῶν ἀπάνευϑε τιϑήμεναι ὀστέα, ἀλλ' ὁμοῠ, Il. 23, 84; ὁμοῠ δ' ἔχον ὠκέας ἵππους, 11, 127; oft werden dadurch zwei schon durch καί verbundene Substantiva noch enger verknüpft, zusammt, zugleich, εἰ δὴ ὁμοῠ πόλεμός τε δαμᾷ καὶ λοιμὸς Ἀχαιούς 1, 61, ὁμοῠ γλυφίδας τε λαβὼν καὶ νεῦρα 4, 122, αἶγας ὁμοῠ καὶ ὄϊς 11, 245, vergleiche 17, 362. 745, öfter, ἐπήγαγε λιμὸν ὁμοῦ καὶ λοιμόν Hes. O. 243, wo überall sich ein Verbum auf mehrere Substantiva bezieht; ἄμφω ὁμοῠ, Od. 12, 424. So auch Tragg.: οἴκτειρε ϑῆλυν ἄρσενός ϑ' ὁμοῦ γόνον, Aesch. Ch. 495; Ag. 1124; ἔν τ' ὀδύναις ὁμοῦ λιμῷ τ' οἰκτρός, Soph. Phil. 185; auch ὁμοῦ μὲν – ὁμοῠ δέ, O. R. 4; in Prosa, ἄνδρας ὁμοῠ καὶ ἵππους, Xen. Cyr. 3, 3, 64. – C. dat., zusammen, zugleichmit; κεῖσϑαι ὁμοῦ νεκύεσσι, zusammt, zwischen den Todten, Il. 15, 118, od. gleich wie die Todten; ὁμοῦ νεφέεσσι, 5, 867; ὅσσαι μοι ὁμοῠ τράφεν, Od. 4, 723, vgl. 15, 365; οἰμωγὴ δ' ὁμοῠ κωκ ύμασιν κατεῖχε ἅλα, Aesch. Pers. 426; u. eigtl. vom Orte, τῇδ' ὁμοῦ ναίειν πόλει, Soph. O. C. 949; ὁμ οῦ δὲ πάντες ἀναμεμιγμένοι, El. 705; τοῖς ἐμοῖς πλευροῖς ὁμοῦ κλιϑεῖσαν, Trach. 1225; Phil. 1218; ὁμοῦ μιγέντος σιδήρου ἀργύρῳ, Plat. Rep. VIII, 547 a; – zugleich, auf einmal; παρῆν ὁμοῦ κλύειν πολλὴν βοήν, Aesch. Pers. 393; χρόνος καϑαιρεῖ πάντα γηράσκων ὁμοῠ, Eum. 276. – Dah. nach Erkl. der Alten = ἐγγύς, καὶ μὴν ὁρῶ τάλαιναν Εὐρυδίκην ὁμοῦ, Soph. Ant. 1165; vgl. Ar. Equ. 245 Pax 505; εἶναι πάνυ ὁμοῦ, Xen. Cyr. 6, 3, 7, vgl. 3, 1, 2; Plat. Theag. 129 d; ὁμοῠ δὲ τῷ τίκτειν παρεγένεϑ' ἡ κόρη, Men. beim Schol. Ap. Rh. 2, 121; ὁμοῠ τῷ ϑανάτῳ ἰόντας, Ael. H. A. 4, 36. – Selten bei Verbis der Bewegung, = ὁμόσε, nach der bei den Griechen nicht seltenen Verwechslung dieser Ortsbezeichnungen, οὔπ οτ' εἶμι τοῖς φυτεύσασίν γ' ὁμοῦ, Soph. O. R. 1007; ὁμοῠ γίγνεσϑαι, Ar. Thesm. 572; πάντων ὁμ οῦ ὄντων, als sie sich vereinigt hatten, zusammen waren, Xen. An. 7, 1, 28; auch vom feindlichen Zusammentreffen, πρὶν δὲ ὁμοῦ εἶναι τοὺς πολλοὺς ἀλλήλοις, συμμιγνύουσιν οἱ κατὰ τὰ ἄκρα, 4, 6, 24. – Ὁμοῠ τι, beinahe, fast, u. bei einem Zahlenbegriff ungefähr, beinahe, gegen, Plut. Them. 7 Alc. 13 Cic. 16 u. a. Sp., wie Ael. H. A. 5, 10. 16, 11; vgl. Dem. 25, 51. – Ὁμοῦ καί; ἄνδρας ὁμοῦ καὶ ἵππους ἐφόνε υον, Xen. Cyr. 3, 3, 64; dah. bei Sp. = aeque ac.
-
2 ομου
I1) в том же месте, вместе(μέ ἀπάνεοθε, ἀλλ΄ ὁμοῦ Hom.; ἕτρεχον οἱ δύο ὁμοῦ NT.)
ὁ. ἀναμεμιγμένοι Soph. — смешавшись в общую кучу;τούτων πάντων ὁ. ὄντων Xen. — принимая во внимание все это2) вместе с тем, в одно и то же время, заодно(ὁ. πόλεμός τε καὴ λοιμός Hom.; ὁ. μὲν θυμιάματα, ὁ. δὲ παιᾶνες Soph.)
3) рядом, тут же(ὁρῶ Εὐρυδίκην ὁ. Soph.)
4) приблизительно, около(ὁ. διακόσια ἔτη Dem.)
IIв знач. praep. cum dat. (редко - gen.)1) вместе сὁ. νεφέεσσιν Hom. — вместе с облаками
2) рядом с, близ(ὁ. τοῖς Ἕλλησι στρατοπεδευσάμενοι Xen.)
νεὼς ὁ. στείχειν Soph. — идти к кораблю;ὁ. τινι τίγνεσθαι Xen. — близко подходить к кому-л. -
3 ὁμοῦ
ὁμοῦ, an demselben Orte; oft werden dadurch zwei schon durch καί verbundene Substantiva noch enger verknüpft: zusammen, zugleich. C. dat., zusammen, zugleich mit; κεῖσϑαι ὁμοῦ νεκύεσσι, zusammen, zwischen den Toten od. gleich wie die Toten; zugleich, auf einmal. Selten bei Verbis der Bewegung, = ὁμόσε, nach der bei den Griechen nicht seltenen Verwechslung dieser Ortsbezeichnungen; πάντων ὁμ οῦ ὄντων, als sie sich vereinigt hatten, zusammen waren; auch vom feindlichen Zusammentreffen. Ὁμοῠ τι, beinahe, fast, u. bei einem Zahlenbegriff ungefähr, beinahe, gegen -
4 ὁμοῦ
ὁμοῦ adv. (Hom.+; loanw. in rabb.)① pert. to being together in the same place, together ἦσαν ὁμ. Σίμων Πέτρος καὶ Θωμᾶς … Simon Peter, Thomas … were together J 21:2. ἦσαν πάντες ὁμ. ἐπὶ τὸ αὐτό they were all together in one place Ac 2:1 (πάντες ὁμ. as Jos., Ant. 7, 276). ἐστάθησαν ὅμ. they had stood together Hs 9, 4, 1. συναχθέντες ὁμοῦ gathered as a group GJs 9:1.② pert. to being simultaneous, together at the same time (as), in company (with) ἔτρεχον οἱ δύο ὁμ. the two were runnning together J 20:4 (cp. TestNapht 5:3). τὰ δύο ὁμ. these two things at the same time IMg 5:1. πάντες ὁμ. εὐφρανθήσονται they will all rejoice together Hv 3, 4, 2; cp. GPt 8:32 (cp. En 6:5; Jos., Ant. 7, 276 ὁμοῦ πάντες μιᾷ γνώμῃ). ἵνα ὁ σπείρων ὁμ. χαίρῃ καὶ ὁ θερίζων so that the sower and the reaper may rejoice together J 4:36 (the double ptc. as Jos., Bell. 6, 271). πάντα ὁμ. καλά ἐστιν all things together are good IPhld 9:2. ἐβάσταζον ὁμ. they carried together Hs 9, 3, 5.—DELG s.v. ὁμό. M-M. -
5 ομού
ὁμόςone and the same: masc gen sgὁμόςone and the same: neut gen sgὁμόωunite: pres imperat mp 2nd sgὁμόωunite: imperf ind mp 2nd sg (homeric ionic)ὁμοῦat the same place: indeclform (adverb) -
6 ὁμοῦ
ὁμόςone and the same: masc gen sgὁμόςone and the same: neut gen sgὁμόωunite: pres imperat mp 2nd sgὁμόωunite: imperf ind mp 2nd sg (homeric ionic)ὁμοῦat the same place: indeclform (adverb) -
7 ὁμοῦ
I prop. of Place, at the same place, together,μὴ ἐμὰ σῶν ἀπάνευθε τιθήμεναι ὀστέ', Ἀχιλλεῦ, ἀλλ' ὁ. Il.23.84
; ὁ. εἶναι, opp. χωρὶς εἶναι, X.Cyr.6.1.7, etc.;ὁ. πάντες ἀναμεμιγμένοι S.El. 715
, etc.2 generally, together, at once,ὁ. δ' ἔχον ὠκέας ἵππους Il.11.127
;ἄμφω ὁ. Od.12.424
;παρῆν ὁ. κλύειν πολλὴν βοήν A.Pers. 401
;χρόνος καθαιρεῖ πάντα.. ὁ. Id.Eu. 286
;δυοῖν ὁ. S.OC 329
;εἰ γὰρ Αἰγίσθῳ θ' ὁ.
likewise,Id.
El. 1416 : freq. accompanying two Substs. already connected by καί or τε, like Engl. both,εἰ δὴ ὁ. πόλεμός τε δαμᾷ καὶ λοιμὸς Ἀχαιούς Il.1.61
;ὁ. γλυφίδας τε λαβὼν καὶ νεῦρα 4.122
; χίλι' ὑπέστη, αἶγας ὁ. καὶ ὄϊς a thousand smaller cattle, both goats and sheep, 11.245 ;θυμὸς τείρεθ' ὁ. καμάτῳ τε καὶ ἱδρῷ 17.745
, etc.;ἐπήγαγε λιμὸν ὁ. καὶ λοιμόν Hes. Op. 243
;ἐφόνευον ἄνδρας ὁ. καὶ ἵππους X.Cyr.3.3.64
;οἴκτειρε θῆλυν ἄρσενός θ' ὁ. γόον A.Ch. 502
;πόλιν τε κἀμὲ καί σ' ὁ. στένει S.OT64
, cf. El. 667, Aj. 1079 ;ὁ. ταράττων τήν τε γῆν καὶ τὴν θάλατταν Ar.Eq. 431
;ἱππέας τε καὶ ὁπλίτας ὁ. Th.7.30
, etc.: repeated,ὁ. μὲν.., ὁ. δέ.. S.OT4
; cf. ὁμῶς.3 c. dat., together with, along with,ὁ. νεφέεσσιν ἰών Il.5.867
;κεῖσθαι ὁ. νεκύεσσι 15.118
;ὁ. τῇ λίμνῃ Hdt.2.101
;οἰμωγὴ.. ὁ. κωκύμασιν A.Pers. 426
: also with ὁμοῦ following the dat.,ὅσσαι μοι ὁ. τράφεν Od.4.723
; θεοῖς ὁ., = ξὺν θεοῖς, S.Aj. 767 ; οὔ ποτ' εἶμι τοῖς φυτεύσασίν γ' ὁ. will never meet them, Id.OT 1007 ;τοῖσιν ἐχθίστοισι συνναίειν ὁ. Id.Tr. 1237
, cf. OT 337, OC 949, E.Hel. 104.II close at hand,ὁρῶ τάλαιναν Εὐρυδίκην ὁ. S.Ant. 1180
, cf. Ar.Eq. 245, Pax 513, Th. 572, X.Cyr.3.1.2 : also c. dat., close to,τοῖς ἐμοῖς πλευροῖς ὁ. κλιθεῖσαν S.Tr. 1225
, cf. X.HG3.2.5, Pl.Thg. 129d ; ὁ. τι τῷ (v.l. τοῦ)τίκτειν παρεγένεθ' ἡ κόρη Men.851
, cf.ὁ. τι τῷ τίκτειν D.H.1.78
; ὁ. τῷ θανάτῳ ὄντας at death's door, Ael.NA4.36 ; ὁ. ἦν καὶ ἔχειν τὴν πόλιν καὶ τὸ γένος ὅλον μετὰ τῆς πόλεως it was much the same thing, Him.Or.2.16.2 rarely c. gen.,νεὼς ὁ. στείχειν S.Ph. 1218
; εἶναι ὁ. ἀλλήλων (v.l. -οις) X.An.4.6.24 ; (i A.D.); κυμάτω [ν ὁ] μοῦ dub. in Archil.Supp.2.11.3 of amount, in all, in round numbers,ἀπὸ Σόλωνος ὁ. διακόσι' ἐστὶν ἔτη D.19.251
;εἰσὶν ὁ. δισμύριοι Id.25.51
, cf. 36.36, Men.140 ; (iii A.D.). -
8 ὁμοῦ
ὁμοῦ вместе, разом; тут же -
9 όμου
-
10 ὅμου
-
11 ὁμοῦ
ὁμοῦ: in the same place with, together, at once, alike.A Homeric dictionary (Greek-English) (Ελληνικά-Αγγλικά ομηρικό λεξικό) > ὁμοῦ
-
12 ὁμοῦ
+ D0-0-0-1-14=15 Jb 34,29; 2 Mc 8,14; 10,15; 11,7.9ὁμοῦ τούτῳ together with him 2 Mc 10,15; ὁμοῦ τὸν αὐτὸν τρόπον in exactly the same way 3 Mc 4,13 -
13 ὁμοῦ
Греческо-русский лексикон Нового Завета с номерами Стронга и греческой Симфонией > ὁμοῦ
-
14 ομού
Греческо-русский лексикон Нового Завета с номерами Стронга и греческой Симфонией > ομού
-
15 ομού
επίρρ.1) совместно; вместе; 2) в одно и то же время, одновременно -
16 ὁμοῦ
вместе.Ελληνικά-Ρωσικά λεξικό στα κείμενα της Καινής Διαθήκης (Греческо-русский словарь к текстам Нового Завета) > ὁμοῦ
-
17 ὁμοῦ
Ελληνικά-Ρωσικά λεξικό στα κείμενα της Καινής Διαθήκης (Греческо-русский словарь к текстам Нового Завета) > ὁμοῦ
-
18 ὁμοῦ
(с дат. п.) вместе с кем -
19 Together
adv.Ia common: P. and V. κοινῇ, εἰς κοινόν, V. κοινῶς, εἰς τὸ κοινόν (Eur., Tro. 696), ξυνῇ.In a body: use adj., P. and V. ἁθρόος.Woodhouse English-Greek dictionary. A vocabulary of the Attic language > Together
-
20 παιάν
παιάν, ᾶνος, ὁ, u. ion. u. ep. παιήων (s. nom. pr.), – 1) ein feierlicher, vielstimmiger, an den Apollo gerichteter Gesang, eigtl. den Gott zur Abwendung einer von ihm verhängten Seuche zu bewegen, wie Il. 1, 473, καλὸν ἀείδοντες παιήονα, wo es schon einige alte Erkl. als nom. pr. nehmen wollten; vgl. Soph. O. R. 5, πόλις δ' ὁμοῦ μὲν ϑυμιαμάτων γέμει, ὁμοῦ δὲ παιάνων τε καὶ στεναγμάτων, u. ib. 187, παιὰν δὲ λάμπει στονόεσσά τε γῆρυς ὅμαυλος; aber auch ein freudiger Lobgesang auf Apollo, nachdem die Seuche oder übb. das Unglück (vgl. Schol. Ar. Plut. 636) aufgehört hat, παιᾶνα, παιᾶν' ἀνάγετε, Tr. 209; übh. Dank, Loblied, z. B. nach vollbrachter Kriegsthat, ἀείδοντες παιήονα, Il. 22, 391, wo in den folgenden Versen der Inhalt des Gesanges angegeben ist; so Aesch. ἁλώσιμον παιᾶν' ἐπεξιακχάσας, Spt. 617, der Lobgesang auf die Einnahme der Stadt; παιᾶν' ἐφύμνουν σεμνὸν Ἕλληνες τότε, Pers. 385, vgl. Ag. 631 Ch. 149; παιὰν καὶ σάλπιγγες ἐκελάδουν, Eur. Phoen. 1109, öfter; auch Loblied auf andere Götter, ὕμνησαν τὸν περὶ τὸν Ποσειδῶ παιᾶνα, nach dem Aufhören des Erdbebens, Xen. Xell. 4, 7, 4. Nach Schol. Thuc. 1, 50 u. 4, 43 wurde vor der Schlacht ein solcher Päan an den Ares, nach der Schlacht an den Apollo gerichtet; Xen. Hell. 7, 4, 36 heißt es σπονδὰς καὶ παιᾶνας ὡς εἰρήνης γεγενημένης ἐποιοῦντο; öfter in der Cyr. Schlachtgesang; ἐπινικίου παιᾶνος ἐξάρχων, Plut. Rom. 16; auch ἐξῆρχεν ἐμβατηρίου παιᾶνος, Lyc. 22; – Κρητῶν παιήονες, H. h. Apoll. 518, Päanensänger bei den Kretern. – 2) wie Apollo der helfende Gott ist, so wird παιάν allgemein auch für Helfer, Retter, Befreier von irgend einem Uebel gebraucht, καί μοι ϑάνατος παιὰν ἔλϑοι, Eur. Hipp. 1373; vgl. Aesch. frg. 229. – 3) παιών, der Versfuß, Arist. rhet. 3, 8.
См. также в других словарях:
ομού — (ΑΜ ὁμοῡ, Α αιολ. τ. ὔμοι) επίρρ. 1. στον ίδιο τόπο, μαζί, αντάμα («ἦσαν ὁμοῡ Σίμων Πέτρος καὶ Θωμᾱς... καὶ Ναθαναήλ», ΚΔ) 2. μαζί, συγχρόνως, ταυτοχρόνως, εκ παραλλήλου («παρῆν ὁμοῡ κλύειν πολλὴν βοήν», Αισχύλ.) αρχ. 1. πλησίον, κοντά («ὁρῶ… … Dictionary of Greek
ὁμοῦ — ὁμός one and the same masc gen sg ὁμός one and the same neut gen sg ὁμόω unite pres imperat mp 2nd sg ὁμόω unite imperf ind mp 2nd sg (homeric ionic) ὁμοῦ at the same place indeclform (adverb) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
ὅμου — ὁμόω unite pres imperat act 2nd sg ὁμόω unite imperf ind act 3rd sg (homeric ionic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
Polydamas de Skoutoussa — Polydamas de Skotoussa Polydamas de Skoutoussa est l un des plus fameux athlètes grecs de l Antiquité. Polydamas de Skotoussa est champion des Jeux olympiques de pancrace en 408 av. J. C.. Cet athlète jouit d’une grande renommée et ses exploits… … Wikipédia en Français
Polydamas de skotoussa — Polydamas de Skoutoussa est l un des plus fameux athlètes grecs de l Antiquité. Polydamas de Skotoussa est champion des Jeux olympiques de pancrace en 408 av. J. C.. Cet athlète jouit d’une grande renommée et ses exploits furent souvent comparés… … Wikipédia en Français
AMALECH — Latin. populos lambens; vel ex Ebraeo et Syro, populos percutiens; Fil. Eliphaz ex Thamna concubina. Gen. c. 36. v. 12. Erat autem nepos Esau. A quo Amalechitae, pars Idumaeorum vicini Iudaeae, versus meridiem, maledictioni divinitus destinati,… … Hofmann J. Lexicon universale
άδρυα — ἄδρυα, τα (Α) λέξη τού Ησυχίου με τρεις σημασίες: 1) μονόξυλα πλοία σαν τα σημερινά κανώ (Κύπριοι) 2) ακρόδρυα* σε μήλα (Σικελοί) 3) τα επάνω μέρη τού αρότρου όπου εφαρμόζει ο «ιστοβοεύς», ο ρυμός, το «τιμόνι» τού αρότρου. [ΕΤΥΜΟΛ. Η (1) και… … Dictionary of Greek
ενομού — ἐνομοῡ (Μ) [ομού] επίρρ. μαζί, ομού («βουλὴν ἐπῆραν ἐνομοῡ», Χρον. Mορ.) … Dictionary of Greek
εμ — (αντί του ε μα) 1. για δήλωση υπομονής, αποδοχής του μοιραίου: Εμ τι να γίνει; 2. για δήλωση δυσανασχέτησης και εξάντλησης της υπομονής: Εμ φτάνει πια, δεν υποφέρεσαι! 3. (ως σύνδ. με αναδίπλωση), εμ... εμ... και έμι... έμι... και όμου... όμου … Νέο ερμηνευτικό λεξικό της νεοελληνικής γλώσσας (Новый толковании словарь современного греческого)
ГРИГОРИЙ ПАЛАМА — [Греч. Γρηγόριος Παλαμᾶς] (ок. 1296, К поль 14.11.1357, Фессалоника), свт. (пам. 14 нояб., переходящее празд. во 2 ю Неделю Великого поста), архиеп. Фессалоникийский, отец и учитель Церкви. Жизнь Источники Свт. Григорий Палама. Икона. Посл. треть … Православная энциклопедия
с — I девятнадцатая буква др. русск. алфавита, называвшаяся слово, с числовым знач. = 200; см. Срезн. III, 237. II II – приставка в словах здоровый, смерть, счастье (ст. слав. съдравъ, съмръть, съчѩстие) и т. п. Соответствует др. инд. su хорошо,… … Этимологический словарь русского языка Макса Фасмера